Noční návrat

měsíc se odráží v tmavém okně jedoucího vlaku
a stromy mezi ním a vlakem vytvářejí iluzi
měsíce pádícího stokilometrovou rychlostí
skvrny na něm připomínají oči, nos, ústa
(nikdy jsem je nekreslila slunci, jen měsíci)
je andělem, nadějí, zdáním i jistotou
shlíží laskavě dolů a dává pozor
na mě a tisíce a miliony ostatních
ale teď
jakoby se díval jenom a jenom na mě
a jel se mnou stokilometrovou rychlostí domů
uklidňuje to díváme si do očí a mlčíme oba

potom vlak zatočí
a měsíc se vzdaluje, pomalu ale rozhodně
mává mi a usmívá se
neboj, však se zase uvidíme

Odpověď

mám o tebe strach
pod očima
ševelí ti smutek
v srdci zima
a pod skrýší řas
němý svitek

mám o sebe strach
pod rukama
blednou všechna slova
v hlavě tma
a za závojem vlasů
němá slza

The Player

Davidovi

Lol a xD, směje se,
s petem běhá po lese
na mapě zná všechny cesty
s chutí plní těžké questy.
Na zádech má dlouhý luk,
je to prostě čupr kluk.
Kdo ho vidí, ten se bojí,
že v souboji neobstojí.
Blood elfi mu obzvlášť vadí,
sešle na ně kouzlo hadí.

Nespí, expí, stále paří,
neuklidí, neuvaří,
nečeše se, nemyje,
nejí ani nepije,
stále je on, nikdy off:
patologický hráč WoW.

Slova a slova

některá z lásky jsou
obtečou obejmou
jiná mě pohladí
slzy mi zastaví
některá z mlhy jsou
některá z kamení
vřelá, pak studená
jaképak znamení
některá z mlhy jsou
brzy se rozplynou
jiná mi protečou
zákeřně pod kůží
své stopy obtisknou
před těmi z kamení
ztratí se do mlhy
kde všechna pramení